Toxiny

Mezi zdroje toxinů patří samotná existence jedince i lidstva a dále také strava či konkurenční živé organismy. Každý živý organismus se snaží osídlit a ovládnout co největší životní prostor, mikroorganismy proto produkují mikrobiální toxiny jako bojové látky, které mají zabránit imunitnímu systému nebo jiným mikroorganismům jejich likvidaci. Organismus se přítomnosti toxinů brání, a tak spontánně provádí detoxikaci – rozkladem toxinů, jejich deaktivací či fagocytózu (pohlcení cizorodých látek imunitními buňkami). Poruchy deaktivačních, fagocytárních, imunitních a vylučovacích mechanismů vedou k hromadění toxických látek. Různé tkáně mají rozdílnou citlivost na jednotlivé toxiny, a tak vzniká velká variabilita symptomů a nemocí.

Spontánní snahu organismu eliminovat toxiny však blokují emoce, které svou přítomností znemožňují, aby si imunitní systém sám poradil s cizorodými toxiny. Jedná se např. o emocionální stres, blokovaný emocionální konflikt, citovou deprivaci, psychosociální stres či psychocyst. Součaně s toxinem je tedy třeba odstranit z tkáně i tyto blokující emoce.

Mezi nejčastěji indikované toxické zátěže patří: 

  • Toxiny ze životního prostředí – chemické sloučeniny, těžké kovy a jejich sloučeniny

  • Infekční mikrobiální ložiska a jejich toxiny

  • Emoční toxiny

  • Chemie průmyslová, potravinářská, zemědělská, bytová a další.

  • Radioaktivní látky

  • Cizorodé bílkoviny ze životního prostředí

  • Toxické látky vzniklé trávením

  • Léky, drogy

  • Metabolické toxiny

  • Biogenní soli